Nevítána, bez pozvání

Od sousedů znenadání
přišlas´ jednou mezi nás.
Nevítána, bez pozvání
a s tebou ten krutý čas,
kdy se lidé v krvi potí,
spoustě jiných život krach,
úsměv nikde nevyfotí,
všude vidět je jen strach.
Kdo tě poslal? Kdo tě stvořil?
Kdo nám přines tenhle boj?
Kdo bídou div neumořil
lidi, co neměli zbroj?
Co světem se plahočili,
utíkali před tebou,
žel některým došly síly,
padli pod tvou nadvládou.
Životy jsi převrátila,
poznamenala jsi svět,
tolik škody natropila
a nejde to vrátit zpět.
Světe div se, válka končí,
nová éra začíná,
návrat domů, slzy v očích…
Do dneška se vzpomíná.
Nezažila jsem ty časy,
ale z mnohých knih je znám.
Tolik zničila jsi krásy,
tolik vzala rodinám.
Nevítána, bez pozvání,
kdopak by o válku stál?
Chvíle ticha, zaklepání…
Zamknem, půjde o dům dál.