Fotografie

Velikým okem fotoaparátu
sleduji svět před objektivem.

Pomalu se otáčím dokola.

Světlo a stín,
světlo a stín,
světlo a stín…

Střídají se na sítnici mého oka
a tvoří v ní obrazy světa
a malé příběhy
zamrzlé
do jedné tisíciny sekundy
cvaknutí závěrky:

Nedokončený pohyb křídel v letu,
list, který nikdy nedopadne na zem,
kapka, navždy uvězněná na konci rampouchu,
čelisti, věčně hladovějící po smrtelném sevření
nekončící dětství mých dcer,
tvé mládí a můj štíhlý pas.
Maminčiny kaštanové vlasy
a babiččin úsměv…

Světlo a stín
mých lásek.
Světlo a stín
mých vzpomínek.
Světlo a stín
mé duše…

Mé fotografie,
můj život.
Jen světlo a stín…