Vážčí chirurgie

Dneska brzo k ránu
uklouzla jsem po banánu.
A jak jsem tak ležela,
zadnice mě bolela,
přiletěla ke mně malá lesklá vážka.
Byla z toho málem srážka.
Povídám: „Co to děláš? Jsi snad slepá?“
Ona na to: „Ne, jen křidýlko mi špatně třepá.“
Tak jsem se jí chopila,
ruce předtím omyla.
Z listu roušku vytvořila,
do díla se ponořila.
Na křidýlko lesklé vážce
dala jsem malou dlahu.
Byla z toho operace
však ve stabilizovaném stavu.
Když se vážka probrala
z fialkové narkózy,
dobře se s ní poprala
bez jaterní cirhózy.
Vydala se do světa,
malá vážčí popleta.
A já vstala z chodníku,
s otokem na kotníku.
S jasným krokem a dobrým pocitem,
že už v chirurgii neplavu.
Jsem se vydala zpátky do školního ústavu.