Okno života

jako kapky stékáme po okně života

kličkujeme, narážíme do ostatních,stává se z nás proud

zpomalíme, zrychlíme, kdo je tady porota?

když déšť pomine, nemůžem se hnout


jako kapky průzračné rodíme se v nitru země

stokrát a vždy poprvé promění její teplá náruč náš tvar

ve světě nekonečném, v moři těch kapek dostanu se k tobě a ty ke mě

neomylně rozpoznám tvůj nenápadný lesk, tu duhovou zář


jako kapky teď plujeme vedle sebe

mezi náhlými zmatky měníme svůj směr

ze svých služeb propustilo nás nebe

v objetí tužeb k nám občas promlouvá z vyšších sfér