O vílách

O Vílách

Vždy rozhořím se když tu je
Překrásná víla z Metuje
Z hlubokých tůní bezedných

Bylo to krásné jako sen
Řekla mi – tady a hned si vem
Co dostala jsem v peřejích

Ve sklence vína vidím ji
A dřív než se zcela opiji
Slyším i její modrý smích

Tak si jdu raděj zaplavat
Ostatně to mám taky rád
A řekám nechám co je v nich