Nejlepší nápady

Vlastně si myslím,
že tak trochu syslím.
Ty nejlepší nápady,
na čas špatné nálady.
Na horší časy,
až slza usedne,
mezi mé řasy
a slunce vybledne.
Až vypadají vlasy
ze všeho toho stresu.
Jednou možná neunesu.
Všechnu tíhu zeměkoule.
Všechen ten pach hovniválí koule.
Kterou před sebou, mám pocit, valím.
Stejně jako ten brouk.
Každý den, když z postele se svalím.
A jdu do ústavu školního, kde potkám –
jak to říct slušně?
Zvířata, z nichž vyrábí se usně.
Promiňte krávy, to neměla být urážka.
Jen v básních by měla být určitá zarážka.
Na sprostá slova.
V pondělí je potkám znova.
A zase je před sebou budu muset valit,
jako kouli složenou z hovínek.
Snad bych si měla koupit pár dobrých holínek.
Abych se v bahně jejich světa naučila chodit.
Přece se z nohou svých nenechám shodit.
Já to nějak zvládnu.
Šarmem schizofrenním vládnu.
A ke všemu, aby mi bylo krásně.
Píšu takhle po ránu o šílenostech básně.