Odraz světla...
Odraz světla...
Komíhavé plamínky svící
září měkkým svým svitem,
hladinou vodní plují,
zrcadélky očí trpících,
tůňkami lidské mysli...
tonou ve zrádných hlubinách
s nimiž nikdo nic nesvede…
nikdo z nich
ani jeden jediný,
netroufá si skočit
bezhlavě,
ztratit sebe sama,
v nejistě bludných cestách,
pro příkré schody do nebe
nebo lahodící rána…
každý jen v obavách,
ve strachu trčící,
malostí snad zavátí,
navzdory vší lidskosti
pro potíže přestálé
se bojí,
že zatne se až do kosti,
ta jediná,
pro kterou by mohli žít…
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Snad nadejde ten velký den, kdy skončí to kouzlo a nebudeš muset do mne bušit. Umíš to podat nádherně, i když drsně.
30.12.2005 16:43:00 |
V té básni je hlubokej a krásnej smutek
a cit, kterej snad vyslovíš, ale musíš s ním žít.
29.12.2005 09:15:00 | Beáta
Milá Krtičko, bylas první, kdo mi napsal komentář tady na Literu. Děkuji Ti za Tvá slova a věz, že letošní vánoce budu mít krásné také díky Tobě. Děkuji...
23.12.2005 13:36:00 | Daniel S.
Štěstí a lásku, radost a něhu
ať Tobě přinese vánoční sen.
Mé přání najdeš na vločce sněhu
zachyť ji do dlaní na Štědrý den.
...Tobě ze srdce
Vlkodlak ;-))
22.12.2005 14:44:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháč
Krtičko taktéž tleskám. Kdybych měla klobouk hluboce smeknu. Je to neskutečně krásné, procítěné..zkrátka to co ty umíš skvělě=) Mimochodem obrázky mi nedošly:( nevím proč..Měj se krásně a krásný den=)
22.12.2005 06:13:00 | makretka
To je moc krásné. Všechna ta slovní spojení vyjadřují veliký cit a jsou lehce smutně nádherná. Tleskám.
21.12.2005 21:04:00 | risik