Prší
lehce se setmělo
vítr tančí ulicí
s myšlenkami mými
tak tiše
jakoby se to nesmělo
Mám
motýly v břiše
s křídly zlámanými
v hlavě klišé
A v srdci
hurikán a spoušť
naivitu plyše
Po polibcích
vyprahlá jak poušť
Oáza lásky
ve snech
se vrací
Mozek praská ve švech
A život bez tebe smysl ztrácí
Nádhera :) Ta touha Lásky je přímo hmatatelná... Popsala jste přesně pocity, které mám již skoro 30 let a nezmizí do konce mého života... Poznal jsem ji v nemocnici na onkologii - oba pacienti... Ona to nezvládla...
Promiňte, nechal jsem se unést sílou Vaší básně.,. Děkuji Vám srdcem...
26.01.2023 10:11:40 | Ondra
Mé pozdravy Li
Zaujala pro svou naléhavost a opravdovost.
Měj se poeticky.
Marty Kristián Kudlák
19.01.2014 16:10:12 | kudlankaW
Hezké obraty...líbí se mi to. Budu se do tebe muset víc začíst:-)
13.03.2013 21:46:17 | My2Mind