Jam session

Sešel se bílý list, bílý mok a bílá pastelka
bílý list leží na stole, ale nevypadá, že by chtěl dělat něco jiného,
bílý mok je zcela zahloubán do svého rozměru
a bílá pastelka si už delší dobu žije se svým omámeným životem.

BL: slyšel jsem nářek v údolí
kytara plakala
lidé bez tváře tancovali
oslavovali, koho neznali
divná to byla oslava

BM: Od večera do rána
byl to sen, řek' bych jen
byla to sláva
ale radši bych šel ven

BP: A hluboké ticho zaznělo
údolím se rozneslo, tiché šumění
na pařez v údolí
doléhá i tam

BL: I tam je vidět svatovítský chrám
já dnes však nalámáno mám
když údolí močí polívám
jak dobře to znám...

BM: liju, liju, jako v deliriu
holduju slávě, a proto piju
močím, to se prostě dělá
však na pařezu - je nějaká dívka bledá

BP: Je to teplé, zlaté
po tváři mi stéká
ten zlatý mok, pokladem ho nazývám
Ku..a, že by to nebylo pivo ??

BL: Trochu teplé, snad možní Opat
nebo snad Pardál?
Ten vůl se zas nadral
zas nemůžu se koupat

BM: Takové dilema, takhle v noci
...užívat si proudu moči
ale nebude to noční stíha
mám-li přeci ? sprchu z píva

BP: Není lepčí pocit
než si v noci při zpěvu ptáků močit
nad hlavou ti sviští
suštění suchého listí

BL: Shnilé listí, p:del čistí
já však u močení chci jísti
housku na ní to, co borel čistí
...snad to nikdo nezjistí

BM: Domočil jsem řekl bych snad
jsa pomočen jsem dostal hlad
ukojen je i močící kamarád,
který najednou se začal smát

BP: smát a smát a z jeho huby
lezl mu ven jazyk hrubý
na něm drobky všeho druhu
shnilý, hnědý... rozvrzaný

BL:slyšel jsem nářek v údolí
BM: co nikdo neviděl - nikoho nebolí
BP:A kdo to naříkal?
BL:já...
BM: u Jiřího král
BL: a tak dál