Potkala jsem anděla

Potkala jsem anděla
jež měl pohled upřen v dáli
vím, že jsem neměla
dotknouti se jeho křídel
to se prostě nedělá.

Byl zaskočen, stejně jako já
že oči smrtelníka vidí anděla.
Co ho trápí, že tu sedí
s nepřítomným pohledem?

Neví si snad s něčím rady?
Na nevinnost zapomenem
požádám ho za odpuštění
nechť hříchu v duši mé už není.

Však co pro něj udělat mohu já?
Svěř se mi s trápením
stvoření nebeské
pohlédni na náš svět.

Je stejný jako na začátku
trápit tě nemusí lidská hloupost
lhostejnost a nenávist
jež jsou průvodci lidstva na věky věků.