Ve skořápce

Vůně levandule zavoněla lehce,
ve skořápce malé človíček sám dřímá,
a ze spánku do dne vstávati se nechce,
melodii tichou podvědomím vnímá.

Bez odění, nahý v klubíčku se krčí,
jenom pláčem tichým ramena se chvějí,
kolovrátek tiše, bez ustání vrčí,
hlasy v hlavě pořád jízlivě se smějí.

Dokola a stále myšlenky se vrací,
na vzpomínku temnou pomyšlení bolí,
den či noc, už povědomí ztrácí,
někdo ještě do ran přisype si soli.

Vůně levandule zavoněla lehce,
ve skořápce zase človíček již dřímá,
a ze spánku do opět vstávati se neche,
tichým hlasem melodii kdosi tiše zpívá.