Dívka v zahradě

V zahradě plné keříků
sedí dívka s bledou kůží,
dýchá vůni šeříků,
hraje si s bílou růží.
Stále sní jen sobě tiše
o modré barvě nebe,
o koníku co krajem kluše
a na něm vidí sebe.
Sedí, jemně kvítka hladí,
stále každý den.
Déšť či zima – to nevadí
dívce se slepeckým psem.