Odcházíš..

Ta jediná noc je tak temná,
Tvoje oči v ní jako hvězdy září.
Zbožňuji Tvá ústa, jsou tak jemná,
Tvoje ruce i výraz v tváři.

Přijel jsi pro mě, já vím,
Však nesmíš, nesmíš ublížit mi.
Jen jednou dotknout se, prosím, ať už smím,
Tvých rtů, které tak po mých vzlykají si.

Miluji Tě, miluji tě celou svou duší,
Celým svým tělem.
Tak moc jak jen kdo tuší,
Bud pro mě celým mým světem.

Nechci, ještě pryč nechci jít,
Na chvíli Chci u sebe Tě ještě mít.
Dovol mi tu s Tebou chvíli být,
Dovol mi tě pro sebe si vzít.

Miluji tě, to snad říkat Ti smím,
Když jsi pryč, chybí mi kus samy sebe.
Nesmíš tu být, já to vím,
Pořád ale říkáš „chci tu být jenom pro tebe“

Tak tu buď, buď tu stále se mnou,
Neodcházej den co den.
Vím, že se vrátíš a ten sen s tebou,
Proč? Proč musíš být ten sen.

Chybíš mi den ode dne víc,
Chybí mi tvoje doteky, které jako živé cítím.
Řekni, že není pravda, že nezmůžu s tím nic,
Zůstaň tu se mnou dnes díl, ať pochopit to smím.

Je čas, já to vím, musíš se už vrátit zpět,
Proč? Usoužím se, nemůžu bez tebe být.
Nikdy nezapomenu na tu spoustu běd,
Nikdy nebude se mi bez tebe lehce žít.

Já vím, proč mi to dokola opakuješ, vím to,
Je čas říci sbohem. Proč však? Nechci ještě.
Naposledy říkáš, že miluješ mě. Je ti to líto,
Jenže sám víš, že z lásky zbude jen kapka deště.

Jdi už, nevracej se prosím,
Cítím, že navždy zůstaneš tady se mnou.
Tvoje srdce napořád ve svém nosím,
I mé navždy zůstane s Tebou.

Odešel jsi, nikdy už se nevrátíš.
Navždy tak mou lásku zatratíš.
Jsi tak krásný, nezapomenu.
Už to musím zvládnout sama, za čas už na bolest nevzpomenu.