Ryba v poušti

Jako ryba v poušti neumím žít,
jako člověk co ze síly se zul,
jen o oceánu tajně tu snít,
už dochází mi sůl…

Jako ryba v poušti vodu hledám,
však jen vyhládlá mračna,
zoufale k nim hlavu zvedám,
ta jejich duše průzračná.

Jako ryba v poušti sebou mrskajíc,
marně však nikam nedokáži jít,
jen s větrem tiše vlajíc,
do vlastního srdce si rýt.

Jako rybu v poušti spalují mne plameny
rozžhaveného kotouče.
Bolí.

Jako ryba v pustu samotná, uvězněná,
zrnka písku bezmezně sbírám,
tamními velbloudy ušlapaná, stísněná,
jako ryba v poušti umírám.