Sobotní zpověď
Teď chybí mi tvoje náruč
to útočiště plné něhy
jakoby řeka rozvodněná
náhle opustila svoje břehy..
Teď chybí mi tvůj úsměv
co i za deště vykouzlil doma slunce
vůně tvého těla, pohled očí,
tvé tolik něžné ruce...
Všechno jednou přebolí
jak stará moudrost říká
jak mám se vyrovnat s bolestí
že prostě nepatřím nikam ?
Chtěla jsem tvůj život
tvé trable i tvoje jméno
kde mělo jen svítit slunce
je obrovskými mraky zataženo ....
Však věřím, že zase slunce vyjde
pohlazení zažene všechny hořkosti
že vrátíš se , lásko
a dáš mi dárek- velký kus tvojí lidskosti....
Přečteno 375x
Tipy 24
Poslední tipující: Gabrielle, Beepat, jedam, Jiparo, Mbonita, labuť, janewe, Psavec, hašlerka, Lorraine, ...
Komentáře (7)
Komentujících (7)