Život

Smutek je jen jedna z cest,
kterými musí život vést,
ne každá květina musí kvést,
já chtěl bych Tě na rukou nést.

Až budu navštěvovat jiné síně,
až budu spávat v cizím klíně,
své hrdlo nebudu smáčet ve víně,
snad zažiju opět krásné chvíle.

Dám i měšec zlata,
pro lásku která tápá,
pro teplo které sálá,
pro duši co má ráda.

Jen málo stačí někdy k tomu,
by štěstí vstoupilo do mého domu,
snad někdy dojdu k tomu zlomu,
kdy lásku dám – teď nevím komu.