Svět

Nechápu, co je to se světem,
jak kdyby točil se obráceně,
že bere rodiče malým dětem,
a vysmívá se zcela otevřeně,
každému kdo proti němu stojí,
i tomu kdo se ho bojí,
jak kdyby život s nadějí mizivou
mohl být někomu zábavou.

Co je to za svět, řekněte mi,
copak by někdo tuhle zemi
mohl milovat a držet se jí,
proč básnící jí písně pějí?
Proč vůbec chválí velkého ducha
jenž s radostí vnitřnosti kuchá,
proč tohle šílenství někdo nezarazí,
vždyť lidé jsou už jen oběti nebo vrazi.

______________________________________

Plačícím dětem rodiče nikdo nenavrátí,
každému zlu však čas se, doufám, krátí,
tak zdvihněte prapor, alespoň symbolicky,
stejně to nejspíše dopadne jako vždycky.
Jen vás prosím, žádné násilí,
to jen to šílenství více posílí,
v pravdě - již nevěřím, že něco změním,
přesto se nevzdám, žít budu sněním.

Sněním o zašlém dobru, které však ani nebylo,
kéž by tak svět byl snem, to by se mi líbilo...