Evokace posedlosti

Ledový vichr náhle zběsile fičí,
s kmeny kolemjsoucích stromů cviči.
To znamením je z podařené evokace,
opustit kruh by byla jistá provokace.
Tuto noc já rozhodl se pro rituál,
na křižovatce v lese jsem jej vykonal.
Bytost Saturnovskou evokoval jsem,
aby přišla před kruh k nám na zem.
A co od bytosti temné chci znát?
Jak být chladným a pohrdavě se smát.
Už nechci býti tou citlivkou a měkotou,
Chci být tvrďák... být pohlcen nicotou.

Opouštím kruh magický!

To aktem mým jest sebevražedným,
jsem tím pro vás opovrženíhodným?
Bytost Saturnovská na mne útočí,
až se mi z toho prudce hlava zatočí.
Je to zázrak nebo není? Kdo tohle ví?
Jsem duševně posílen, já jsem zdravý.
To bytost vnikla do těla mého,
co stalo se mi tedy v lese zlého?
Dibbuk přivodil jsem tímto sám na sebe,
jsem posednut a tak nedostanu se do nebe.
Vlastní smrt duše na sebe přivodil jsem,
bytost Saturnovskou přivedl k nám na zem.

Přicházím mezi vás!