Šašek (a) král

Král jel na svém nejlepším oři,
Pak plul po svém největším moři.
Nechal prozkoumat svou nejvyšší horu,
Nezajímal ho lid, který se potácel v hladomoru.

Nechal si udělat svou sochu ze zlata,
Střevíce s diamanty, i zlatá je jeho vata.
Koupil si zámek se zahradami,
Obyčejní lidé umírali hlady za hradbami.

Koupil princezně nejkrášnější šaty,
Pořídil si k zámku plot s největšími vraty.
Pořídil si vše, co jen chtěl i šašky,
Nevadilo mu, že lidé mají prázdné tašky.

Koupil si všechny blbosti světa,
Stačila mu jen jediná věta:
„To chci, to můžu mít!“
Nezajímalo ho, jak bude jeho vlastní lid žít.

Jednou ho napadly praštěné zákony,
Vydal je a hned jel na zábavné hony.
Jel v zlatém kočáře,
Nekoukal při cestě na lidské utrápené tváře.

Však už lidem došla trpělivost,
Přišli před zámek přes most.
Povstání krále znepokojilo, ale nevěděl co dělat,
Nechal k sobě šaška přivolat.

Šašek, jediný kdo zůstal u krále,
Se náhle objevil v sále.
Král šaška prosil o pomoc,
Za to mu dá na chvíli svoji moc.

Šašek:“ Musíš bojovat sám na sebou.
Jinak tě lidé na popraviště povedou.
Já jinou nemám radu,
Nestojím o moc ani vládu.

Jen prodej to co máš,
Lidem potravu tak dáš.“
Královi se rada nelíbila, dal šaška popravit,
Místo toho, aby chtěl své hříchy napravit.

Poddané potrestal, vytvořil nové daně.
Lidé však začali být, jak nenažrané káně.
Vrhli na palác, zajali krále,
Nikdo nevěděl, co s ním dále.

Nějaký sedlák, nikdo neví, kdo to byl,
Se chopil vedení, za spravedlnost se bil.
Krále popravit rozhodl během pár vteřin,
Změnil tak chod dějin.

Palác vyrabovali do poslední tečky,
Roztrhali všechny šaty i vlečky.
Na trůn se dostal muž malé postavy, ale velkého v činech,
Nikdo nevěděl, co přijde v dalších dnech....

Vy to víte?