Mrtvola k mrtvole

vláčíš mne
po kamenné dlažbě
s nožem v ruce
jdu dát oběť bohu
promlouváš sám k sobě
slyším tvůj ledově
klidný hlas
co to blbneš
ječím jak šílenej
pusť mě,kurva
já chci žít
nebudeš odpoví klidně
to, že mě vykuchá
jako králíka
byla správná myšlenka
k mému ohromenému děsu
ten hajzl
TEN HAJZL
pustil moji nohu
a postavil mě
držíc mě za krk
otevři pusu
bůh chce tvá slova
co to meleš,
ty šílenče
uhodí mne až
mi vypadne přední zub
propíchne mi
tvář, ale na piercing
to nevypadá
na to je díra příliš velká
násilím mi vyrve
kus tváře
je ze mne ohavný krasavec
šíleně řvu
začne mě rychlými
údery bodat do břicha
krev ze mě prýští
jako z děravého sudu
z vlastního svědomí
je mu zle
pozvrací mě
už je ti dobře
chci říct,
ale já jako
oběť se již nemám ke slovu
jako kdyby jej náhle
ozářil rozum
co jsem to
co jsem to...
udělal!?
zařve jako opice
a bodne se do oka
čepel zajede po střenku
mrtvola se svalí k mrtvole
a brutus vychází
z této tragédie
ohavného činu
fanatika a nevinné oběti