sněhurčin popel

trpaslíci krvácejí z nosu
není na tom nic divného
byla sněžná noc
před časem
za časem
a sněhurka byla
poprášená popelem
teď svítí měsíc
na jíní a
nic se neděje

potkala jsem ve snu růžovýho králíka
nebo možná zajíce
ale byl to člověk
nebylo na tom nic
divného
znala jsem ho
všechno bylo tak
jednoduché
jasné a zřetelné
teď už zbyl jen zlomek
obrazu
setina doby
nultý bod z nekonečnýho prostoru
papírová noc
černý ticho
papírová noc a černý ticho
a trpaslíci krvácejí z nosů





kroky
jsou nahoře nebo
dole?
nevím
kde mám hlavu

nedokážu to určit

rozpoznat
noc a den
je těžké
když jsi vzhůru
je to pořád jedno kontinuum
den je potaženej černí
aby bílá neřvala tolik
když křičící děti probouzejí
kohouty
a bílá
stěna
ze sněhu
obalila noc
aby neshořela





myslíš že čas
někdy shoří?
nebo se utopí
a z vody se narodí
nový
a myslíš že ten
kdo vidí černobíle
vidí bílou
nebo černou
vodu?
když voda krvácí
a nekonečný prostor barev
se tříští
na atomy
a trpaslíci krvácejí z nosu