Propadám se...

.
.


propadám se do propasti za zástěnou štěstí
tiché kroky na předměstí z mysli se mi ztrácí
mrtvé stíny v tancích mlčí
v očích vlčích smutná píseň
a v květoucích zahradách skrytá každodenní tíseň
z beznaděje ve svobodu stojím vedle hromosvodu
každým dnem co zmizel sen
skutky duši zabíjí
den s nocí už se nemíjí
a vše se špatně vyvíjí

po poledni před středou
zatažené rolety
v mysli těžké nálety
a v očích temný hrad zakletý

ponurý kout vprostřed divokých vod
míjící odrážející masky na dně sklenic
v nočním baru

kde

ze strachu touha se ozývá
a odhodlání v změnu
jít dál
- další dveře mi nenávratně

z
a
V
Í
R
Á....

poslední láhev
a na jejím dně

tiše se ocitám
ve svém snu

utápím žal
touhu a nenávist

nechtějte nikdo
v mých očích už číst......

....