Hlasy
Hlasy
Smutek mě svírá v objetí,
čelo mi vrásky zdobí.
Rouhání duši znesvětí,
pro hlasy ze záhrobí.
Ztratil jsem lásku velikou,
osudu spílám stále.
Proč mi ďábelskou intrikou,
mé štěstí dalo vale.
Komu já mohu vyčítat,
nemoc mi ženu vzala.
Zbytečné cosi namítat,
smrt o ní příliš stála.
Smutek mě svírá v objetí,
zase ji slyším z podsvětí.
čelo mi vrásky zdobí.
Rouhání duši znesvětí,
pro hlasy ze záhrobí.
Ztratil jsem lásku velikou,
osudu spílám stále.
Proč mi ďábelskou intrikou,
mé štěstí dalo vale.
Komu já mohu vyčítat,
nemoc mi ženu vzala.
Zbytečné cosi namítat,
smrt o ní příliš stála.
Smutek mě svírá v objetí,
zase ji slyším z podsvětí.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskKomentáře
Já mám hřbitovy velmi ráda - ano, vím, že je to podivné, ale je to tak.
Básnička opět pěkná.
25.08.2010 16:25:00 | Rikitan
Ach ano, taková místa na mě též působí takto pesimisticky, smutně a hodně vzpomínkově na mé blízké... to se mi pak v očích blýská. ST!
17.05.2010 08:17:00 | NikitaNikaT.
st
12.05.2010 08:47:00 | ROMAN LOHNERT
Není to veselé,ale co s tím?
Je to místo,kde snadno takové
myšlenky se vynoří
a zase se vrátí zpět do doby dávné.
12.05.2010 06:19:00 | s.e.n