Stokrát

Stokrát jsem ve snu svlékal tvůj šat
a na halence knoflíčky počítal.
Tak proč se mi teď ruce klepou
když chceš se si mnou hrát?

Stokrát říkala jsi: ...však já vím...
Že po mých ústech toužíš.
Tak proč mě teď na zádech mrazí
když konečně je líbat smím?

Stokrát ve snu šeptal jsem
že svoje srdce ti navždy dám.
Tak proč teď koktám jen
když ta slova v reálu opakovat mám?

Stokrat říkala jsi: ...já se stydím...
škoda že jsi byla jenom dívka snová.
Tak proč teď ve tváři rudnu
když se svlékáš a nahou tě vidím?

Stokrát ve snu jsem sliboval
rozkoš nekonečnou tvému tělu.
Tak proč teď se ho dotknout bojím
když ve snu jsem tě miloval?

Stokrát říkala jsi:..celá se ti odevzdám...
i kdybych se ti jenom zdála.
V hlavě z tebe hrozný zmatek mám
co skutečné je jak já teď rozeznám?

Proto poslechnu hlas co láká nás
dlaní tvou vést se nechám.
A spolu projdem bránou ráje
...hned teď a ...zítra zas...