Balada o dnešní noci

I když dnešní večer působil stroze
přijde mi stále že mám trn v noze
všechno to kafe, ty proklatý řádky
ještě že nebyly zásadní hádky.

Krvavé oči a bolest v zádech
čeho má dnešek krucinál nádech?
Co se to děje že snažím se učit
hoří mi koudel tak se chci mučit?

Hodina řadí hodinu do řad
jak asi dopadne tenhleten obřad?
Má vůbec konec? - to nikdo neví
hlavně ten zájem, že se tu jeví.¨

Ocenit můžu však jen sám sebe
nechápu že ještě mě něco jebe
nechápu k tomu ještě další věci
a co? Vždyť jsou to stejně jen keci!

Ocenit můžu tu výdrž být vzhůru
vidět před sebou těch otázek fůru
cítit že síly ještě furt zbyly
že smysly se pořád neotupily.

I když ten fakt že pořád dost strádám
sám sebe přemlouvám, sám se i hádám
ten vrtá mi v hlavě začal teď zrovna
možná to bude tím, že melu hovna..

Možná se z hoven staly fakta prostě
omlovám se že tady mluvím tak sprostě
Sory všem už jsem tu dobu dlouhou
a pořád oplívám tou stejnou touhou.

Touhou vidět ty překrásné oči,
když přidá k nim úsměv tak svět se mi točí.
Všechen ten stres a matury várka
jakoby shořela u ranního žvárka.

Když myslím ranní, to chtělo svítat
tím smotkem mohl mě zája tam vítat
pak to hořelo a najednou suše
uvědomila si má zničená duše

dyt uz je pět, kam utek ten čas
zas o den míň než bude lámat se vaz
v řadě zas další hodina, cože?
Za co mě trestáš? za co můj Bože?

Za to že se snažím život žít?
Jsem vinen tím že chci lepší být?