Já

Když lidé mě ignurojí
a přátelé nejsou přáteli,
s cigeretou sama stojím,
a čekám, až mě někdo zastřelí.

Když nemá sílu vyhýbat se těm dobře mířeným ranám,
nechám jimi zahrnout se a posypat se,
snad váhám?

Buď možnost se mi nabízí,že sama sebou zůstanu,
anebo budu tiše lhát si, s nima smát se, sebe zrádce.

Zdálky vidím sebe, jak padám z nebe.
Být já? I to mě přejde, takhle to dál nejde.