Osamělá píseň

Pijte lidi, dokud je čeho,
nebo vrásky zuboží vaše čelo.
Všechno pití jde lidi na mě,
ať žádná kapka nezůstane na dně.

Jeden džbán nestačí, noste dál,
jak pravil jeden moudrý král
A proto povím vám starou to báji,
kde čest sama sebe hájí.

I smutek provází našeho hrdinu,
jenž opustil milovanou rodinu.
A jak takový příběh nabírá začátku,
vždy krásně zdá se jen zpočátku.

Láska a štěstí vlastní pouze jednu podobu,
ale nenávist jen zkázu a hnilobu.
Krev poskvrňuje nevinné to duše,
prý stačí jen jedna rána z kuše.

Mysl ti ukáže správnou to cestu,
jenž vede k dalekému městu.
Tam zlo se rodí každou chvíli,
už tam budem, už jen jednu míli.

Má paměť ztrácí už obrazy,
nezkoušejte levárny, žádné to podrazy.
Jeden zlatý lékem by mohl být,
více peněz ty měl bys mít.

Pokud nemáš ani groš,
věci své si rychle slož.
Rada má: „Zmiz co nejdále odsud,
sečtěte mi vše, co vypil jsem dosud.“