mezibáseň

Mezibáseň

Daleko od pravdy ,
v zátiší samotného světa,
živí se nepopsatelnost slovy,
stála v popředí armády učenců věta

Monolog stal se mým životem
Ptáci tiše prolétli nad hlavami
Osudové myšlení nestává se pro mne výrokem
Pokud příchod sněhu stále mi voní


Mysl má mi sílu bere
A skutečnost mého vzteku
Když slza jeho do očí se mi dere
Já stále však zůstávám ve stále stejném vleku

Text zpaměti už dávno neznámý mi je
Proč on stále stojí ode mne daleko
Srdce mé do tmy se ukryje
Tajemství slov zůstává pod bílou pletenou čepicí zakryto