Lovec Ďábla

Vstávám od stolu,
uchopím meč a štít.
Kráčím ke kostelu,
Ďábla jdu zabít.

V kostele jdu do slepení,
temnotou se s kostlivci biji.
Jsem v jasném vedení,
já Ďábla nakonec zabiji.

Ze sklepení jdu do jeskyně,
sekám prapodivné tvory.
Kdepak schoval se ta svině?
Ukončím mu tu jeho story.

Z jeskyní zas do předpeklí,
meč a štít mi velmi pracují.
Houfy potvor co nejsou změklí,
jen lehce mne však zraňují.

V předpeklí před teleportem nacházím se,
poslední stvůry kolem sebe dorážím.
Po ukrutném boji ani nerozmýšlím se...
Z portu přímo v pekle jsem. Vyrážím!

Ďábel pouhým smíchem na mne reaguje,
strach nemám a pln odhodlání útočím.
Pohled upřel a jen prst jeden natahuje.
Co říci? Zhynul jsem a nyní Ďáblu otročím!