Neodpouštím nevěru
Neodpouštím nevěru
Anotace: Mno teda... Patové situace tohoto druhu řeším zcela jinak. Smířlivostí a loajalitou.
když sleduji tě lásko.
Vždyť díky tobě umírám,
tys znesvěcením krásko.
Říkáš: "Do kina jdu večer."
Já sleduji ty tvé kroky.
Jsem snad ten hlupák kačer?
Podvádíš mne týden nebo roky?
Koukám jak jsi zavěšená
v jeho mohutné náruči.
Polibkem tato bolest dovršená
mou pomstu jistě zaručí.
Doma sedím a koukám do nicoty,
čekám až se vrátíš od náhradníka.
Proč jen nedržel jsem se své samoty?
Proč našla jsi si jiného mladíka?
Však uvidíš co jsem vlastně zač,
nehodlám ti odpustit a přát ti štěstí.
To ty jsi onen poblázněný hráč,
což přivede tě do ukrutného neštěstí.
Přicházíš! Otevíráš domovní dveře!
Čekám tady na tebe skrývajíce nůž.
Výkřiky jež hodily by se v opeře.
Znamená to, že jsem už konečně muž?
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Mno jo. Ono už to tak je. Jen jsem hledal rým, nad kterým se alespoň někdo pozastaví. Tím myslím, že konec je na zamyšlení. ;) Jistě že muž se nezachová brutálně, i když i takoví se mezi námi lidmi najdou. To ale není můj případ. Hold když něco neklape, tak proč to lámat přes koleno? Vždy bylo pro mne jednoduší takovou událost přijmout a neřešit ji. Buď vztah pokračoval, dokuď se to neopakovalo a už nebylo proč bojovat o onen vztah, nebo rovnou skončil.
19.05.2010 00:41:00 | RešHeNúnHe
...:o) to je rýmů, to bylo práce.......Muž- no myslím, že to budeš, až ji necháš plavat a půjdeš si nezávisle po svejch a ona za rok dva bude (možná) BREČET A LITOVAT....;-) což ti už ale bude fuk.
18.05.2010 19:55:00 | pamp_elka