Čas vskutku rány zahojí,
když duše se dál nebojí...
Nebojí se životu otevřít,
a tak si štěstí nezmařit.
Nezoufej a v cestě pokračuj,
však onu bolest svou nepotlačuj!
Ano, každý máme své názory, jež je netřeba vyvraceti. Ale? Cožpak i ty časem jsi neztratilo bolístku na duši či těle, jež se zdála býti jako nekončící a nikdy neodeznějící? Hmmm...