Kudlanka zámožná

. . .

Sním si v rolích drahé lásky,
jak utáhnout ti černé pásky.
Na očích máš je přilepené,
to když hraješ si na mého učitele.

Dál žiju skryté divadlo,
co levného by tě napadlo?
Věříš mi naivně v mých tezích,
lži nápadné, že není to o penězích.

Sním si v rolích tvojí žačky,
stejně podlehneš mi bez vytáčky.
A až skončí tahle komedie,
na krk pověsím se jako zmije.

Vysaju tě pozvolna,
mysli si dál, že jsem svévolná...

Sním si v rolích rituálu,
nechám krvácet ti bodnou ránu.
Sním si, sním...
Co až procitneš z mé drahé lásky,
sundáš si dvě černé pásky,
pak sním tě, smím?

Potom kdo ví - dost možná -
jméno mé: Kudlanka zámožná!


. . .