Plameny pod ledem

Sám spoutaný,do vod všech osudů hledím,
hladina zamrzlá,jedno velké zrcadlo.
Blíštivé světlo,samotného sebe dusím.
Sám zahleděn do životů ostatních,
bolest jest ukrutná,padám do plamenů hořících.

Zima krutá,přesto plameny kolem tančí,
stojím na ledě,který jest stále tenčí.
Sám na pokraji sil dech hledám,
trpím pod ledem,přesto plameny vše pohltí.
Srdce pálí,plamenům podléhám.

V ledu muž mrzne,život utíká v dáli,
trpěl sám za sebe.
Svědomí jsou plameny,
pod ledem trpí,přesto oheň jeho tělo halí.
Chtěl mít vše,chtěl mít jen tebe.

Sobec s koncem hledá myšlenky,
plameny pod ledem.
Vše pálí,kde jsou jeho milenky?
Pokrajem svých sil sám do sebe zahleděn,
sám sobě chtěl věřit,však sám sobě lhal.

Sám sebe odevzdal,přesto plameny dech dusí,
sám krásno zná,přesto se sám sobě hnusí.
Pohled do nesmyslna plamenů pod ledem,
chtěl mít oči tvé,byl uchvácen pohledem.
Pohled na konec kdy vše začíná.