Když nemůžeš spát...

Když nemůžeš spát a koukáš jen tak do stropu,

A proklínáš svůj život a vidíš ho jak potopu.

A pak se na bok otočíš a cítíš mokrý polštář,

Tvé slzy kanou po tváři a ty si marně zoufáš.

Pak napadá tě jediný a bereš telefon,

Mé číslo je hned na kraji, tak zkoušíš jeho tón.


A pak ty a s tebou já jdeme spolu do noci.

Máme svůj tajný plán, jak ty smutky přemoci.

Držím tě za ruku, díváme se ke hvězdám,

Dáme si panáka, obejdeme noční chrám.


Na rohu ulice potkáme známé opilce,

pozdraví, ještě líp, než náš slušný domovník.

Sedíme na zíďce a jen tak mlčíme,

Hřejem se o sebe, svý dlaně svíráme.


Když nemůžeš spát …