Puberta

Puberta

Ti naši velcí pubert´áci
Nemají snad nic víc na práci
Než šlechtit se,pečovat o sebe jen
A pak vyběhnout někam ven

Odmlouvat,hádat se plakat snad
I na školu se vykašlat
Za bukem radši hulit trávu
Ve všem co dělají, hned jsou v právu

Jenom jim patří celý svět
Co do toho kecat měl by kmet?
Oni vše vědí nejlépe
Spolehnou se jen na sebe

Rady a nářky neslyší
To idiot jsi nejvyšší
Se vším si sami poradí
Čumák si natlučou-nevadí



Sem doma-
ALL RIGHT,budˇ v poho, kámo
Nedělej zase z toho drámo
Dal sem jen džbánek vosexu
Brekeke drink a bez sexu

Ta žíněnka mi dát nechtěla
Páč na crash sem byl docela
Du hodit brka,nech mě bejt
Fakt se mi chce zrovna …..

Nebudu dělat úkoly
Písnu-či callnu ti ze školy
Jestli du na pomlázku?
To budu rači na icku

Nedělej si strachy
A ráno tu nech prachy



Takhle se k nám chovají?
Nedivme se tomu tak
Přemýšlíme potají
Co s nimi tedˇ udělat?

Na to jedna dobrá rada
Zamyslet se v klidu jen
Nepřichází od nich zrada
Zmatení jsou v tento den

Tedˇ nás teprv potřebují
Více než co malé děcko
Vývinem tak v muže zrají
Vyzkoušet si musí všecko

My jen smíme tiše trpět
Sledovat jak lámou vaz
Kdo by řek, že znovu budem
Ze země je zvedat zas?

Jinak to však ale nejde
Příkaz,prosby-neplatí
Sám vše každý zažít musí
Vývoj tím cti netratí

Atˇ dělají si co chtějí
pokud jiným neškodí
se vším možným zápolejí
leccos se jim přihodí

Neříkat jim:TVÉ STAROSTI,
TO BYCH VÁŽNĚ CHTĚL TEDˇ MÍT
Sami jich maj právě dosti
Můžem je tím rozzlobit

( Ty starosti co my máme,
Ty na světě největší
Ty až za čas potkají je
Potom si je vyřeší )

A taky ne větu známou:
JÁ JSEM TI TO ŘÍKALA
Když přiznaj, že šlápli vedle
Za to má být pochvala

Stačí pak jen doporučit
Nechtˇ se z toho poučí,
Že důsledek vždycky přijde
A chyby nám zůročí

Prostě jenom opatrně
Z povzdálí je sledovat
Odpovídat velmi jemně
Přijdou-li se pozeptat

Ruku s dlaní nataženou-
Po případě pomoci
Ale jen když požádají,
Nepropadat bezmoci



Lásku stále potřebují
Pochopení,milá slova
Lépe to pak překonají
Usmějí se na nás znova



Chtějí už sami cestou svou
Zkoumat ji budou nejednou
Nic se jim na ní nestane
Když maj u nás křídlo ochranné



Sami na to musí přijít
Jak tou cestou nejlíp projít
My jejich cestu neznáme
A patent na ni nemáme

Však i my máme před sebou
Poutˇ krátkou,nebo dalekou
Také se máme učit stále
I užívat si a tak dále

Tak věnujme se sami sobě
Času málo,než skončíme v hrobě
Nechme už toho kázání
Když nejsme nikým tázáni

A ruku na srdce lidé milí
Byli jsme snad tolik jiní?
Já tedy ne,přiznám bez mučení
Více snad takových na světě není?

Když táta napřáh,
že jednu mi cákne
já řku mu na to:
simtě klídek,co děláš-to se vsákne