Myšlenky?

Hledím tiše před sebe,
proč to vlastně dělám?
Podívám se na nebe,
co tam vlastně hledám?

Nehledám tam vůbec nic,
jen je mi dnes smutno,
takových dní však bude víc,
pročpak je to nutno?

Proto raději hlavu sklopím,
proto všechny proklínám,
proto věci kolem shodím,
ruce v pěsti zatínám.

Dělám to jen kvůli tomu,
že jsem holka pitomá?
Nechce se mi vůbec domů,
ta myšlenka už není má.

Zmizela tak znenadání,
už tu není jediná má,
k čemu je mi naříkání,
mozek se mi nadýmá.

Směšná mám já přirovnání,
směšná byla myšlenka,
všechno je jen varování,
rozbitá je nástěnka.

Proč já vlastně jenom myslím,
na žal, bolest a zklamaní?
To je jedno jak se cítím,
teď myslím jen na spaní.