hvězdička
hvězdička
Anotace: dneska jsem ji našel v jednom ze svejch sešitů je už trochu starší...
je to tak hodinka, dvě
našel jsem na zahradě
někdy vám to místo ukážu
docela malou hvězdičku
sotva svítila
vzal jsem ji do dlaní
už docela chladnou
„nikdo si nic nepřál,“
šeptala než zhasla úplně
„vůbec nic“
a zůstala mi v dlani studená
nevypadala o nic víc než kámen
jak zacházet s mrtvými hvězdami
jsem nevěděl
a bylo mi jí líto
tak jsem ji vyhodil
co nejvýš jsem moh
a něco si přál
je to tak hodinka, dvě
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
tak jsem přišla na to, že se mi opravdu líbí tvůj styl psaní - ta spontálnost poskládaných slovíček je supr!Takže postupně přečtu všechny tvoje dílka:-) A k tomuhle? roztomilá a jak už někdo podotkkl - taky je mi z ní trochu (dost) smutno
02.01.2006 14:58:00 | Markét
krása, působí to na mne tak něžně, tiše, napínavě a proto nádherně krásně
28.12.2005 21:09:00 | Veríssek
Ahojky, k tvému komentáři: život je takovej, že když nebolí (Básničky), bolí jiný věci. Prostě pořád něco bolí, někdy víc a někdy míň, ale v podstatě pořád...
28.12.2005 21:07:00 | Veríssek
Tolik krásné...tvé dílo je. Ale cítím z něj i smutek, hodně smutku...že se mi to nezdá?? Nebo zdá? 100
27.12.2005 21:03:00 | BlackTangerine
kurvaže dobré ! napsal jsem něco podobného o opilé hvězdě jesli si dobře vzpomínám :P ! moc dobré bro moc !
25.12.2005 22:35:00 | sköld