Zrcátko

Jdu dlouze. Sám...
Vše co mně hřálo teď studí.
Se zmrazeným úsměvem jdu dál.
Stále sám...

Omámen konopím nevnímám skutečnost,
Nejdu rovně, jak se mi zdá.
Nevnímám komáří bodnutí,
Co dlouze ze mně krev sál.

Nevím nic o skutečným světě,
Když vnímám jen žal, žal,
Ten srdcervoucí žal...

Odlepme se od země a věřme v života kolotoč zastavení.
Alespoň na krátko.
Krátko, které mi pomůže narovnat zkřivené zrcátko...