Otřepaná

Dostal jsem se do věku kdy člověk musí
Nemůže zkoušet ale zvolit i to co se hnusí
Do věku kdy se sluší ušpinit si ruce
Protože starý zákon platí: ruka ruku myje
A na každým hrudníku je ochotná zmije
Která z Edenu chtěla s tebou projít se

Chápu že má genesis byla psána v exodu
Všechno to, sakra, už začalo u porodu
Tehdy to se mnou začalo jít z kopce
Se mnou šlo dalších sedm a půl miliard
A vím že v každém dílku skrývá se bard
Pro pořádek ti dnes mají titul hlupce

Ale také vím, je zbytečné teď naříkat
V lítosti se mám pak až moc rád
A to není dobré pro mě, pro nikoho
Vždyť je tady tolik uklidňujících narkotik
Stačí najít to své, objednat a klik
V křesle pak vychutnat fiktivní ticho

Avšak ve své postatě mě to drtí
látky co mi dlouhou chvíli krátí
bohužel času, před i za, je moře
snad si zasloužím přestávku v topení
výmluva je moje pravda horentní
že začátek, střed i konec je hoře