Galéry,koráby v dávných dobách to byly skvosty.

Vážení básníci, mám v básních pomlku,
vyrábím galéru a tak se jistě vyhnu maléru
a nebo né?
Kdo si hraje nezlobí, to je staré přísloví,
je lépe doma sedět a tvořit dílo,
nežli v hospodě trčet, pít kořalu i pívo.

A kdyby jedno, budiž,
však většinou se s hlavou bolavou vzbudíš.
A proto je lepší koráb tvořiti
a do věků pirátů zpět se v mysli nořiti.
Avšak neslepuji nějakou lodě skládačku,
ale galéru vlastní výroby,
doslova co dům dal, někdo by se snad i bál,
ale já vím, že s Boží pomocí to vzládnu,
talentem prý,jak říká žena, hodně vládnu.

A tak první co jsem ženě zcizil,
bylo prostírání z korku, místo balzy,
pak se ztratil rámeček s obrázkem,
základní kámen lodě,
však nechtěl jsem být jako zloděj
a vše jsem ženě raděj vyklopil.
A pak ještě prostěradlo na plachty že budu chtíti,
žena mě pak už chtěla rovnou zbíti.

Však nezbila mě, zná mě dobře,
Galéru už v představách skoro vidím,
jak se skví na nábytkové ploše.