Něco vtipného

I.
Byly doby, kdy jsem zažíval i dobrodružství,
a znaly mě všechny ženy z Pardubic.
Tenkrát se servíroval smích v plném množství,
ostatním byla zima, nám nebojácným hic.

Zpovědníci ptají se mě stále, na staré časy,
Můj život chtějí nacpat do zpovědnic,
Inspektoři u výslechu zvolna kordy tasí,
jenže já nevím, zda mám to říct?

R:
I ten muž s doutníkem přemýšlí, že brzy típne ho,
a řekne nám o Litomyšli něco vtipného…
…něco vtipného.

II.
Byly doby, kdy i holá pravda, nebyla moderní,
dala se říkat jen před válkou a krátkou dobu po ní.
Když si koupíte ve stánku los výherní,
můžete si setřít a jít si rovnou pro ni.

I když nejste, pane řečník, pochlubte se minulostí,
třeba jste zažil něco nad rámec všeho.
Vynechejte obehrané fráze, že jste z masa a kostí,
a řekněte příběh, ze života milostného.

R:
I ten muž s doutníkem přemýšlí, že brzy típne ho,
a řekne nám o Litomyšli něco vtipného…
…něco vtipného.