Už nechybíš mi
Už nechybíš mi
Anotace: ........
roztrhla minulost
dva dílky skládačky
co do sebe dávno nezapadají
dala jsem skoro všechno
jen ty zlé věci
si nechala pro sebe
ztratily náhle důležitost
pro nesmyslnou marnost
sebe
jsem dala už kdysi
v básních
prosících o milost
bez provinění
už nepatřím
za krátkou chvíli
škrtlá na papíře
v seznamu
životních proher
nebolí to
zvláštní
myslela jsem
že budu cítit prázdno
a smutek na dně
teď cítím jen ulehčení
a touhu stát se sama sebou
naději skrytou
do náruče
laskavosti
darované něhou
už nechybíš mi
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
...moc moc krásná...úplně vidím jak tiše stojíš a pevně se mu díváš do očí a jen tak lehce - rošťácky Ti vítr cuchá vlasy...bravo Lucíšku ..a mně teda chybíš :)
06.06.2010 19:10:00 | Noc17
...čas vzdaluje se jako řeka od nože kapesního, tedy od bolavých hlubin, které nám život přináší, jsem měla na mysli, když jsem u těchto krásných byť bolavých veršů byla poprvé, ale kdyby člověk nepoznal bolesti, vnímal by vůbec veškeré city???...
02.06.2010 17:04:00 | Lota
...čas vzdaluje se jako řeka od nože kapeního,zůstává hlubina, která se žitím mění... :-)
01.06.2010 23:48:00 | Lota
Moc Ti to přeju Lucko!
Jak hluboces měl rád,
byls šťasten, miloval,
málems chtěl do oblak,
poznáš až přijde chlad,
kdy lásku střídá žal.
A nenávist či zášť?
Ať osoba či vlast,
tam jest to naopak
— když důvod pomine —
tu prolne tebou slast...
01.06.2010 20:39:00 | Špáďa
Lucie Teru... krásné, srdíčková pocitovkas půvabnými slůvky, posílám přátelské objetí.))
01.06.2010 15:39:00 | carodejka
Tlustá čára pod jednou kapitolou života je vykonána.
A nyní "HOP" do nové kapitoly...kapitoly štěstí.
01.06.2010 12:12:00 | P.Z.