Slzy naše vpíjí zem...

Slzy naše vpíjí zem
my jdeme stále dál
a ubližujem těm
co chtějí nám vše dát

Slzy ztratily svou slanost
i schopnost smývat hřích
zůstává po nich hořkost
a pálí na tvářích

Kdo šlápne klidně na růži
jakoby to bylo bodláčí
pocítí na vlastní kůži
co je ztratit blízké náručí

Už je marno namítat
že růže ostré trny má
a pozdě teď přemítat
proč tu leží tak raněná

Srdce mé je zlomené
a hrdost válí se prachem
oči mé jsou zkalené
smutkem bolestí a strachem...