Běžný den jedné berušky

Bylo to jednou na podzim či v zimě
už vám sám ani přesně nevím
a samotnému je mi nějak divně
když náhle skzre okno s červeným kvítím
bujaré tóny modré harfy slyším
To náhle povzbudilo moji mysl
a já zatoužil provětrat svůj diesel
zatímco pes v předstíraném spánku
vzpomínal na svou dávnou letní lásku
Jěště než doběhl jsem ke své milované káře
potkal jsem Harryho Pottera vracejíc se z pláže
měl na zádech kytaru vyrobenou z norka
zval mě na houslovou árii opilého turka

A to vše z povzdálí sledovala beruška
která za žlutymi slunečními paprsky
nakonec přeci jen odletěla do Řecka