Matka smrt

Matka smrt

I stojí matka na útesu
a řídí syna v oceánu pohřbeného
Tiše se mu vysmívá...neuposlechl mě
zříkám se ho

Daleko před pádem na zem
syn plný lásky byl
Ona mu to nedovolila
pocit velení ji pohltil
zabila syna, zabila

Matku nesnášel, jen velela
Miloval jinou, ne matku svou
Jeho duše oceánu pro něj byla vším
tušil, že pro ni jednou zemře

Daleko po pádu do vody
nepohřben unášen vlnami do neznáma
dívka plakala, truchlila
a brzy se také zabila
matka mě ani pohřbít stejně nechtěla