Skládám si štěstí

Skládám si štěstí,
ze zlomků naděje,
ůsměvů co mi patří a nepatří.
Z plavých kratochvílí,
hloubek sametových očí.

Skládám si stěstí,
z kousků bolesti,
nepřekonatelnosti naděje,
jedinečnosti síly,
nekonečnosti čekání.

Skládám si štěstí,
laskavě hledící,
v naději doufající.

Skládám si štěstí,
neobyčejně obyčejné,
krásně hřející,
absolutně dokonalé.

Skládám si štěstí beze slov.
Jen z pohledu sametu Vašich očí.

Skládám si štěstí,
co chytne mě a nepustí,
skládám si štěstí, mou víru.
Můj včerejšek, dnešek i zítřek.
Někdy se zdá,
že stačí jen natáhnout ruku,
a vzít.

Najednou příjde chvíle,
jako by mě opustilo.
Víte, co udělám?
Vzpomenu si na Vás,
sesbírám střepy vzpomínek,
pak zas a znovu.

Skládám si štěstí...