Harmonie

Kroužíš nad zátokou , máváš křídly , jsi volná
Jak nonšalantní manta, vznášíš se hlubinami ultramarinu
šum písku, ti je v dunách mlčemlivým svědkem
On díky vánku, noční pouští vypráví, co bylo i co není

Máš moc kouzlem změnit den v noc a ráno v usínání
Jsi však ještě malá má milá,s křídou maluješ motýlúm křídla
Tvé oči hvězdy ukradly, a smích bouři v kadeřích rozpoutal
Rdíš se v lících, když pohledem čas krátíš

Hlásí se odpoledne a chvíle nás dělí od přítomna
Je dnes a já maluji.. bude i zítra, vždyť jsme, je náš čas...
Snad pro okamžik naplnění, pro chvilku souznění,
Na vteřinu od vydechnutí, si vnímat nás přeji navždy!