Vesmírná
Vše zlé je opět pasé, když zazní naplnění přání chór
Nemáš v sobě trpka, ani ždibec co za nehet by se vešlo
Chvíle klidu rozprostírá se tam , však každý ví kde...
Příběh pána tuláka začíná se završovat
Jde jen schodú pár, strach místo nemá v tomto příběhu
Jen Víra je milována, ten okamžik, ač tisíc krokú má, je nepatrný
Každý, kdo Život uctívá , Víru v Osud neztrácí, vítán je Vesmírem
Ta náruč veliká, je nekonečná a tulák opět svou cestu zná
Je to láska? Je to životadárný pramen, či sklenice vína podaná
Mnoho je cílú a mnoho je cest, překážkami vedoucích
Bolí puchýře a mnohdy jdeš nahý, máš hlad a zimou jsi smutný
Pak však spánek klidu přináši a ráno slunce vítá, nejsi sám
... jsme tu, my co v Touhu věříme...
Komentáře (0)