jen slova v tom řádku
v krajině mlčení
kráčí sny pozpátku
jsou bez loučení
jen vlastní křídla
k zemi padají
jak posmutnělá zrcadla
slzy bez bloudění
zas z nebe doutnají
ale jen nespadla
proč se tak rozdají
nejsou šance ve hledáčku
není nebe bez mráčku.