Víc..

Více než li krušovice, chci být více,
dám si plíce.. klíče hledám, svítím více,
nic nevidím a dveře mi nevychází vstříc..
serou na mě, dělaj že nic.

Dobývám se konečně, přes dveře na hajzl letím,
skoro bylo pozdě..vycházím ze dveří motajíc se a zpocen,
chci být víc, hledám kuchyň.

Míjím předsíň, boty, zrcadlo..
zapotácím se div nesundám věšák, jsem to ale hovado,
je to tak...?
Kam sem to šel..?
V hlavě hrozný divadlo..

chtěl sem asi pít, to je ono..
otvírám dveře, málem vyrazím sklo, uklouznu,
zapotácím se.. a plácnu sebou na lino.

Za hodinu se probudím a nevím kde to jsem...
nad sebou bílý strop, pod sebou zem potáhlá linoleem..
zvednu se a odebírám se spát.. měl jsem nějáký divný sen.. nezapomněl jsem něco udělat..?